Karel Kosík, jeden z nejpřednějších českých filosofů, se narodil v Praze dne 26. června 1926, studoval na reálném gymnasiu ve Slovenské ulici v Praze na Vinohradech. 17. listopadu 1944 byl zatčen gestapem za ilegální činnost v odbojové organizaci Předvoj, vezněn na Pankráci v Praze a poté deportován do Terezína (Malá pevnost).

  Svá studia filosofie na Filosofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, Filosofické fakultě Leningradské university, Filosofické fakultě Lomonosovovy univerzity v Moskvě zakončil promocí s titulem PhDr. v roce 1950. V tomto období se zároveň seznámil se svou budoucí ženou PhDr. Růženou Grebeníčkovou (pozdější držitelkou Herderovy ceny), se kterou měl tři děti (Antonín Kosík, Irena Kosíková a Štěpán Kosík).

  V letech 1952 - 1969 vědecký pracovník FÚ ČSAV. Zván na přednášková turné po celém světě (Benátky - XII. Mezinárodní filosofický kongres, Mexiko - XIII. Mezinárodní filosofický kongres). V roce 1963 vychází Dialektika konkrétního - Studie o problematice člověka a světa. Od roku 1968 řádným profesorem filosofie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy do 1970, kdy je vyloučen.

  Od roku 1971 do 1990 ve svobodném povolání. Opakované domovní prohlídky StB, zabavování literatury a rukopisů, uvaleno embargo na kompletní dílo Karla Kosíka.

  Po revoluci opět profesor filosofie na FF UK (1990 - 1992) a vědecký pracovník FÚ AV ČR (1992 - 2003). Přednášky po Evropě (Praha, Barcelona, Paříž). V roce 1999 je mu Nadací Charty 77 udělena Cena Toma Stopparda za knihu Předpotopní úvahy; 2001 v Klementinu - Zrcadlové kapli udělena medaile Artis Bohemiae amicis za šíření dobrého jména české kultury (Ministerstvo kultury České republiky). Umírá v Praze 21. února 2003.