Top

  V rámci polského turné jste zváni na únorový koncert "Duo Brikcius - 2 Cellos Tour", českých violoncellistů - sourozenců Anny Brikciusová a Františka Brikcia, který se koná ve středu 3. února 2010, 19.00 hod. v Galicia Jewish Museum (ul. Dajwór 18, 31-052, Kraków, Polsko) v Krakově.

  Duo Brikcius zde zahraje v polské premiéře Duo (1939-40) od "terezínského" židovského skladatele Gideona Kleina a Fantasii IV. (2008) od české skladatelky a varhanice Ireny Kosíkové (otec Ireny Kosíkové, filozof Karel Kosík, byl vězněn v Terezíně během 2. světové války). Dále na koncertě zazní skladby L. Boccheriniho, W. A. Mozarta, G. Rossiniho, P. Hindemitha, G. Kleina a I. Kosíkové.

3. únor 2010, 19.00 hod., Galicia Jewish Museum (ul. Dajwór 18, 31-052, Kraków, Polsko)

Kdy se konalo pražské setkání s Tonim Rüttimannem v rámci projektu "Bridgebuilder - Toni el Suizo"?

  Tiskárna Tiskap vznikla v září 1991. Během let prošla firma dynamickým vývojem a dnes je nedílnou součástí polygrafického trhu v České republice. Firma se zabývá kompletní polygrafickou výrobou od grafického návrhu až po finální zpracování, včetně dopravy. Od roku 2000 pracuje tiskárna Tiskap ve třísměnném provozu na tiskových strojích Heidelberg. Zákazníky jsou renomované reklamní agentury a firmy.

  Tiskárna Tiskap je partnerem projektů "Praha - Brno: 6 soudobých skladatelů pro violoncello sólo v interpretaci Františka Brikcia", "Tartiniho L'Arte dell'Arco v interpretaci Františka Brikcia", "7 Svící", "Vzpomínka na Karla Kosíka I. & II.", "Weinberger Tour", "Vzpomínka na Růženu Grebeníčkovou I. & II.", "Duo Brikcius - 2 Cellos Tour", "Bridgebuilder - Toni el Suizo", "MAKANNA", "eSACHERe", "Brikciusová Na Prádle", "Festival Brikcius" & "Brikciusová Na Prádle - My zemí nejdeme".

  Italský skladatel Luciano Berio se narodil 24. října 1925 v Oneglii v Itálii do hudební rodiny (otec Ernesto a dědeček Adolfo byli varhaníky a skladateli). Beriova kariéra klavíristy byla přerušena zraněním pravé ruky hned první den po odvodu do armády během 2. světové války. Zůstává ve vojenské nemocnici a později utíká bojovat v odboji proti nacismu. Po válce studuje skladbu na Konzervatoři v Miláně  (Giulio Cesare Paribeni a Giorgio Federico Ghedini) do roku 1951, kdy odchází do Spojených států studovat seriální skladbu u Luigi Dallapiccoliho v Tanglewoodu. Roku 1950 se seznámil s mladou americkou studentkou, zpěvačkou Cathy Berberian, se kterou se po absolutoriu vzali a rozvedli v 1964. Měli dceru Christinu (*1953).

  Z Tanglewoodu se vrací do Milána, kde pracuje pro italské rádio a televizní vysílání RAI. Tato práce ho přivádí do blízkého kontaktu s Umbertem Ecem, z kterého vzniklo dlouholeté přátelství. Roku 1955 Berio spoluzakládá s Brunem Madernou elektronické hudební Studio di Fonologia v Miláně. Mnoho skladatelů zde pracovalo. Mimo jiné také Henri Pousseur a John Cage. Berio též vydává časopis o elektronické hudbě Incontri Musicali. Během letních škol v Darmstadtu (Internationale Ferienkurse für Neue Musik) se setkává s Pierrem Boulezem, Karlheinzem Stockhausenem, Györgym Ligetim a Mauriciem Kagelem.

  V roce 1960 je Berio dosazen jako Composer in residence v Tanglewoodu. O dva roky později je pozván Dariem Milhaudem k pedagogickému působení na Mills College, Oakland, v Kalifornii. V letech 1965-1971 vyučuje na Juilliard School of Music. Zde zakládá Juilliard Ensemble, který se specializuje na propagaci současné hudby. Mezi jeho studenty byli Steve Reich, Luca Francesconi, Louis Andriessen, Phil Lesh a další. V roce 1965 se opět žení s filozofkou Susan Oyama, se kterou se rozvádí v roce 1972. Měli dceru Marinu (*1966) a syna Stefana (*1968).

  Vrací se do Itálie v roce 1972 a kupuje pozemek a obydlí v Radicondoli. Rekonstrukce, znovuzaložení vinic a ovocného sadu trvají více než dva roky do roku 1975, než se tam konečně nastěhoval. 1974-1980 je ředitelem IRCAM elektro-akustické divize v Paříži. Spolupráce s Pierrem Boulezem. Žení se potřetí s izraelskou muzikoložkou Taliou Peckerovou v roce 1977. Z tohoto manželství se narodili dva synové, Daniel (*1978) a Jonathan (*1980).

  Berio otevírá Tempo Reale ve Florencii v 1987.

  Luciano Berio byl oceněn mnoha poctami a cenami. Čestný doktorát City University v Londýně (1980), čestné členství Royal Academy of Music v Londýně (1988), prestižní Siemens-Musikpreis (1989), Norton Professor of Poetry na Harvard University (1993-1994), Distinguished Composer in Residence na Harvard University (1994-2000), čestný doktorát od University of Siena (1995), Praemium Imperiale uděleno Japan Art Association (1996), presidentem Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě (2000).

  Luciano Berio umírá 27. května 2003 v nemocnici v Římě.

  Více informací o Lucianu Beriovi na http://www.Brikcius.com , http://www.LucianoBerio.org a http://Cs.Wikipedia.org/Wiki/Luciano_Berio .
.

Top